Co dělat v době koronavirové? Člověk má najednou fůru volného času, nikam ven a na dlouho moc nemůže, tak jak se s tímto popasovat?

Jednou z možností je pustit si na počítači letecký simulátor a zahloubat se do tohoto ohromného virtuálního světa. Kladu veliký důraz na co největší věrnost a tím pádem napodobení reálného leteckého provozu. Podle toho vypadá i můj simulátor, na kterém je i tak stále co vylepšovat. Letecký simulátor provozuji a zabývám se jím od roku 2012. Ve velké většině preferuji lety podle přístrojů (IFR), méně dle vidu (VFR).

Co k tomu potřebujete? Určitě nějaký ten hardware. V mém případě dva počítače v síti, jeden stolní MSI QuadCore Intel Core i5-3350P, 3300 MHz (33 x 100), 8GB RAM, GeForce GTX 660 (2 GB) se třemi monitory (Asus VE248 [24" LCD], Asus VP249 [24" LCD], Avalon LE2262 [22" LCD]) a jeden notebook DELL QuadCore Intel Core i7-3667U, 2000 MHz, 8GB RAM. Proč dva počítače? Kvůli rozložení výkonu. Svět simulátoru je značně náročný na výpočetní výkon a dosáhnout plynulosti běhu a zobrazení vyžaduje jisté úsilí. Pro propojení simulátoru s externími aplikacemi používám utilitu FSUIPC a pro propojení více počítačů po síti utilitu WideFS. Hardware doplňuje letecký joystick (Logitech Force 3D Pro) a plynové páky (Logitech G Saitek Pro Flight - Throttle Quadrant).

Img-20200502-wa0004_3

Na stolním počítači mi jedou dvě aplikace: vlastní letecký simulátor (Flight simulator 9 (FS9) či také  FS2004) a generátor reálného počasí (weather engine Active Sky Evolution). Na notebooku jedou tyto aplikace: řízení letového provozu (ATC PF3), radarový a mapový podklad (Flight Simulator Commander - FSC), utility hlídající rozestupy mezi letadly (AISmooth a AISeparation).

Proč používám tento přece jen starší letecký simulátor? Protože byl navržen celkem dobře modulově a dá se vylepšit řadou doplňků (Add-on), které z něj dělají naprosto dokonalé prostředí a přitom to dnešní hardware celkem v pohodě stíhá. Samotný základ simulátoru kromě výše zmíněných doplňků lze rovněž dovybavit a tím pádem vylepšit dokonale vymodelovanými sceneriemi letišť, měst, silnic, řek, objektů, staveb atd., ať již ve formě zdarma (freeware) nebo placených (payware).

Úplným základem je výškový profil celé zeměkoule (tzv. mesh), který vymodeluje hory, tam kde hory mají být, abychom se nedívali na spíše jen placatou defaultní krajinu. V mém případě se tento doplněk jmenuje FS Global 2010. Dalším vylepšením je dostat do simulátoru věrnější podobu měst, řek, silnic, o což se u mě stará doplněk Ultimate Terrain USA, Canada a Europe. Dalšími doplňky, bez kterých si věrný simulátor nedokáži představit, jsou různá letiště, na kterých se chci pohybovat. V samotném základu simulátoru tato letiště existují, ale pouze ve své defaultní obecné podobě, bez věrných řídících věží, budov, terminálů, stojánek, pojížděcích drah. Nabídka doplňkových letišť je na internetu nepřeberná, u mě jsou to letiště Praha Ruzyně (LKPR), Brno (LKTB), Norimberk (EDDN), Mnichov (EDDM), Insbruck (LOWI), Vídeň (LOWW) z těch nejhlavnějších a nejpoužívanějších.  Nedílnou součástí jsou mapy letišť, příletových tras, stojánek (Charts), většinou ve formátu PDF. Bez nich nelze naplánovat odlet či přílet na letiště a pohyb po něm. Jsou běžně dostupné na internetu. Je nutné si pohlídat to, zda zobrazují nejčerstvější údaje. Například ještě před pár lety na ruzyňském letišti existovala runway 13-31, kdežto dnes je to již 12-30. Obdobný případ byl v Brně. Změna dráhy byla zapříčiněna změnou magnetické deklinace.

Dalším krásným doplňkem je model pozemních zařízení a personálu (v mém případě se jmenuje AES), kterými lze obklopit letadlo před vzletem nebo po přistání. Tento doplněk obsahuje mobilní letištní schůdky či nástupní mosty, vozítka na bagáž a náklad, vozidla zásobování (Cattering), doplnění paliva (Fuel), čistící službu (Cleaning service), Follow Me vozidla, ramp agenty.

Pro pohyb po letadle a v okolí letadla (pro předletovou prohlídku) se mohou použít další doplňky. Zatím s nimi nemám zkušenosti, ale v dohledné době se na ně chystám. Jenom vyjmenuji některé známé: ActiveCamera, F1view, WalkAndFollow. S tím souvisí další sorta doplňků a tím jsou kamery, které z vašeho eventu vyrobí video. Lze střídat úhly a vzdálenosti záběru atd.

Dostáváme se k tomu hlavnímu, k letadlům. Nejdříve tedy ta okolní letadla, která dělají „křoví“ (AI Traffic).  Používám doplněk Sky AI (SKY AI Traffic FS2004 v2.0) s reálnými letovými plány z období 2016. To znamená, že na letišti potkávám různá letadla v době a v časech platných v roce 2016. Letové plány lze doplňovat, upravovat, rušit např. přes utilitu TTools.

No, a pak jsou tu ta letadla, která opravdu obsluhujeme a řídíme. Oblíbil jsem si hlavně Boeing 737-800 od firmy iFly, dále Avro JR-85 od firmy Quality Wings, Dash 8 Bombardier od firmy PSS a ATR-72 od firmy F1. Ve všech případech se jedná o letadla, vymodelovaná do nejvěrnějších detailů. Odhaduji, že činnost skutečných letadel napodobují až do cca 90% jejích funkcí. Lze nainstalovat  věrné textury letadel (liveries), například pro B737 používám leteckou společnost Travel Service, pro Avro JR-85 aerolinku Brusell Airlines atd. Každé z těchto letadel doprovází stohy dokumentace a příruček, dosahujících stovek stran psaného textu. Toto je potřeba předem nastudovat a dostat do hlavy. A pro případ dodržení správných postupů používat tzv. checklisty.

Img-20200504-wa0008_3  

Než uskutečníte nějaký let, je potřeba naplánovat letovou trasu. Používám na to aplikaci FSBuild nebo již zmíněný FSC. Základem pro zadání dat je odletové (Departure),  příletové (Arrival) a záložní (Divert) letiště, letová hladina (FL – Flight Level), odletová a příletová runway. Runwaye se mohou měnit v závislosti na počasí či situaci, tím do simulátoru dostáváme motiv dynamiky a překvapení. Pro letové hladiny existují pravidla, která je potřeba dodržet. Součástí plánu je výpočet množství paliva, které letadlo ponese (i s různými zálohami), množství pasažérů a nákladu. Pro simulaci letecké společnosti, množství pasažérů, nákladu, jejich obsluhu a spokojenost za letu používám doplněk FSPassanger. Tento doplněk kontroluje vaši činnost v průběhu celého letu, může dokonce nasimulovat různé nepříjemnosti, jako výpadek motoru či selhání jiných zařízení v letadle. Na konci letu se dozvíte hodnocení a podle výsledku klesá či stoupá vaše letecká kariéra, rovněž tak stoupá či klesá reputace a výdělky oné letecké společnosti, za kterou létáte. Z výdělků se pak platí případné opravy a prohlídky provozovaných letadel.

Naprosto nutným doplňkem, který dodává realističnosti, je řízení letového provozu (ATC). Toto vám dává pokyny pro veškeré fáze letu, od vytlačení (Pushback), nastartování motorů (Engine start), volbu vzletové dráhy, pojíždění (Taxiing), vstup na dráhu (Line up and wait), povolení vzletu (Clear for take off), stoupání do FL, klesání, vyčkávání (Holding), volbu přistávací dráhy (Clear for landing), volbu stojánky (Gate). Tak jako v reálu, i v simulátoru existuje několik různých řídících pracovišť, které si vás předávají mezi sebou (Clearance, Ground, Tower, Center, Approach). Každé z těchto pracovišť má určenou radiofrekvenci, na kterou se musíte naladit, abyste s ním mohli hovořit. Tyto frekvence se dozvíte v Chartech.

Velkou oblastí, se kterou si můžete hodně vyhrát, je svět počasí. Můžete si navolit nějaké určité dané počasí (tj. bouřkové, slunečné, větrné atd.), či nějaké historické počasí (kdy a kde) nebo reálné, platné v okamžiku startu simulátoru. Součástí generátoru počasí (Weather Engine) je i předpověď počasí. Ve většině případů stačí předpověď na pár hodin dopředu, déle létat při jednom letu nebudete. V souvislosti s tím se tedy musíte naučit tzv. METAR zprávy, což je okamžitá situace v čase a daném místě, dále tzv. TAF zprávy, což jsou předpovědi na pár hodin dopředu pro dané místo. Poslední složkou jsou ALOFT zprávy, které udávají síly a směry větru, v různých FL, včetně teplot a rosných bodů. Generátor počasí všechny tyto zprávy do sebe „nasaje“ a vymodeluje příslušný model počasí pro vaši letovou trasu.

Pro další zvýšení věrnosti je třeba konstatovat fakt, že reálný svět se neustále mění. Mám teď na mysli různé navigační prostředky (VOR, NDB, ILS), body (Intersections), odletové (SID) a příletové (STAR) trasy, runwaye. Přibližně každý měsíc (tuším 13x za rok) se vydává nová databáze těchto údajů (AIRAC). Tato databáze se pro svět simulátoru generuje a vydává rovněž, takže pokud chcete létat v reálném prostředí, musíte tuto databázi neustále aktualizovat.