Přiložil jsem ruku k dílu a díky tomu už Andula nemá onu „roztomilou“ přepážku ; poslední dva nýty odvrtal kamarád Zdenda, na mě to bylo trochu vysoko, neboť jsem seděl na podlaze na zadku. Ale hned jsem pošilhával po sedačkách. Z vozíku těch pár přesednutí už dám, než sedačky uděláme otočné. Samotná přepážka váží dobrých 20 kilo, o které Andula shodila na váze.

Cam01244

19. červenec 2016 – Překližky

Další důležitý dílek do skládanky. Ode dneška máme všechny překližky pro podlahu a nábytek a jsou už složené v Andule. S dopravou mi pomohl můj ochotný soused Láďa a když už jsme se motali kolem auta, hned jsme vymýšleli, jak se dostanu na sedačku řidiče. Protože ještě není namontovaná plošina a sedačky nejsou otočné, tak to vypadá na docela kaskadérský kousek. Čeká mě totiž několik cest, než se po víkendu dostanu k Jurovi, kde namontujeme plošinu, vyrobíme podlahu a posléze i nábytek. Zatím jsme s Láďou vymysleli pár úchytů u sedačky řidiče, mohlo by to stačit.

Cam01248

22.července 2016 – První jízdní dojmy

Syn Zbynďa mi pomohl za volant a čekala mě jízda z Prahy do Nového Města nad Metují, kde se konaly lukostřelecké závody. Vyzkoušel jsem si všechny režimy; popojíždění po Praze, hradeckou dálnici i okrsky kolem Jaroměře. Takže první věc: auto se rozjíždí pomaleji, utéct se s ním nedá. Je z něj bezvadný výhled, ta výška je přeci jen znát. Dobře kopíruje stopu předních kol, pokud neberu prudkou zatáčku; tam už je potřeba s tím počítat a více si najet. Do nepřehledných křižovatek zásadně najíždět kolmo, protože není velký rozhled do stran dozadu. Absence středního zpětného zrcátka mě neustále dostávala, ale stejně bych v něm nic neviděl, protože Andula zatím nemá zadní okno. Robotická spojka fungovala dobře, skoro jsem nepoznal rozdíl proti automatu ve Fabce. Až nato, že při zastavení netahá auto na volnoběh dopředu, takže není nutné stát na brzdě. Jo, a páčka směrovek je o hodně nahoře, takže místo toho jsem šahal pořád na páčku tempomatu. Jo,a musí se více točit volantem. Síla zvyku, že? Cestou si Andula vzala 8,7 l/100 km, jel jsem kolem 90-100 km/hod.

V neděli do Suchdola nad Odrou bydlíka kočíroval Jura;  také si chtěl osahat řízení. A já svezl domů jeho Octavku. Asi by bylo zajímavé, kdyby nás čapli kovbojové a začali jsme jim tvrdit, že každý z nás jsme majitelé toho druhého auta a proč jsme se prohodili. Nestalo se, dojeli jsme v pohodě. Jura měl v podstatě podobné jízdní dojmy a dokonce jel za 8,1 l/100km. Asi se budeme trumfovat.

Dsc_1126  

Večer jsme již neměli sílu vyložit Andulu a zbavit ji veškerého vybavení, které do ní budeme opět postupně strkat. Nechali jsme to na další den.

 
  

Pondělí 25.července už bylo tvrdě pracovní. Na mě čekal důležitý úkol vynalézt propojení drátů na plošině, aby vyjela ven a dovnitř. Půl dne zkoumání, běhání a měření po drátech a po kafi najednou nápad a plošina se rozjela. Právě včas, neboť přišla parta Jurových kamarádů, že už plošinu potřebují hodit dovnitř do Anduly. Plošina prodělala silnou redukční dietu, odhadem ji Jura ořezal o 70kg.

Dsc_9282  

Úterý 26.července – Andula má svátek. Večer ji zapijeme, zaslouží si to, zatím nám dělá jen radost. Dopoledne jsme definitivně usadili plošinu a přivrtali ji k podlaze.

Cam01264  

Za to patří veliký dík Ondrovi, neboť byl pod autem pečený vařený. Zde je první jízda na „koštěti“.

 

Jak se hodilo, že už máme kompletní ovládání a nemusíme s ní cvičit ručně, přece jen je to hromada železa.

Odpoledne došlo na překližky. Nyní se již dostaneme až na řidiče. A postupujeme směrem dozadu. Nastal problém s chladničkou; prostě do toho vysněného místa nepasuje. Je tam ta nejhlavnější výztužné žebro karoserie v celém nákladovém prostoru. Nastalo tedy mozkování, kam ji zapasovat. Nakonec přijde hned vedle sprchového koutu a celá kuchyňka se tím šoupne směrem dopředu. Třeba to nakonec bude lepší, zatím jsme nepřišli na nic, co by vadilo.

Odpoledne jsme již udělali hlavní příčky ve zvýšené podlaze; jsou dvě podélné a tři příčné. Došlo i na lehčí redukci hydrauliky od plošiny, aby se nám lépe vešla pod podlahu. S vybavením Jurovy dílny a s pomocí a trpělivostí kamaráda Pepy jde práce opravdu od ruky.

27.července 2016 – pokračujeme v krasojízdě

Dnešním hlavním pomocníkem byl Ondra. S podlahou jsme se díky němu dostali až na konec Anduly. Už se nám jednotlivé komory a prostory začínají pěkně rýsovat.

Dsc_1152  

Hlavní sochařina ale zůstává na zítřek; různé koutečky, vykrojení, dodělávky a podobně. Ale co je důležité: dokážeme se nalodit na kárách dovnitř a uspořádat menší taneček až dozadu ke dveřím.

28.července 2016 – Medový den

Dnes jsme si od bydlíku trochu odpočinuli a šli vytáčet med, neboť Jura je krom jiného také velký včelař. Takže dnes večer jsem zase o hodně chytřejší. Jestli už Juru nebrněla hlava z mých dotazů! Je to opravdu  věda, jak lidstvo dokázalo „znásilnit“ včely, aby sloužily jeho potřebám. A aby nepřišlo vůbec nic vniveč, tak i odřezaná víčka z buněk pláství jsou využitelná. Na naši velice oblíbenou víčkovku. Kdo ochutnal, už nechce nic jiného. Dáme ochutnat J

Aby se nám nestýskalo po Andule, tak jsme se přece jen odpoledne urvali k nějaké činnosti. Jura vymodeloval zadní část podlahy pod postelí a já jsem udělal hezčí a snad i spolehlivější zapojení hydrauliky plošiny, abych se, coby elektrikář, nemusel stydět a někde se na cestě něco neuklepalo.

29.července 2016 – Podlaha

Dnes jsme z velké části zakrytovali střední část podlahy, tj. desku na oddělení pro nádrž na pitnou vodu, dále pro odkládací prostor, který jsme nakonec rozdělili na dva oddíly a udělali si přípravu s přepážkami na prostory pro bojler s expanzí, čerpadlo, topení a prostor pro plynovou nádrž. Vše řešeno na levém boku.

Cam01280  

30.července 2016 – Sokl pro chladničku a postel

Přepážka pro chladničku klapla hned na druhý pokus. Chechtali jsme se, že jsem ty postavičky Pata a Mata nenakreslil jen tak zbytečně. Celé se to vyšperkovalo, když Jura zacouval do prostoru na sprchový kout a krásně tam zahučel. Bohužel ruka fotografova nebyla dostatečně hbitá, takže bohužel bez snímku. Ale jinak se dařilo, takže máme již základ pro chladničku a na druhé straně auta vpravo pro postel, čímž jsme zakryli oba podběhy zadních kol.

Cam01281  

Cam01285

Ono je to totiž hodně o vymýšlení a měření, a proto to již tak neodsýpá. Večer jsme se odměnili grilovačkou se steaky. Ňam ňam. Takže tohle umíme taky.

31.července 2016 – Postel

Dnes nás deštíček stále honil z Anduly do garáže, až jsme se naštvali a vzali si veškerou práci do garáže a dílny. Železný rám postele už byl připravený dopředu; včera jsme si ověřili, že až na jeden roh pasuje. Tento poslední roh Jura uříznul a přivařil spojku. Ještěže je přístrojově a materiálově tak výborně vybavený.

Cam01303  

Spasovali jsme obě půlky skládací postele pomocí pantů, přidělali nožky a natřeli základovkou. Přes noc to uschne a zítra pokračujeme.

Cam01304