1.srpna 2016 – Postel – díl číslo dva

Opět jsme se dnes mořili s postelí. Rám jsme natřeli na světle hnědě, docela to ladí k topolové překližce.

Cam01306  

Po přeměření, jak nám to v autě pasuje, jsme se rozhodli, že ji posuneme o 5 cm blíže ke stěně, jinak bychom při rozloženém jednom křídle nemohli projet dozadu kolem chladničky a do sprcháče. Dvakrát měř, jednou řež. Takže znovu předělat lůžka čepů postele. K tomu udělat dvě kovové stojky, které procházejí až na dno bydlíku. Tak to snad bude dostatečně pevné.

Cam01309  

Když pánbůh dá, tak snad zítra postel doděláme. Přišroubovat lamely do roštu bude již jen třešnička na dortu.

2.srpna 2016 – Postel finišuje

Sláva, sláva, sláva. Postel je hotová. Zabralo to celý den, přišel na pomoc i kamarád Petr.

Cam01313  

Směle můžeme říct, že postel je konečně hotová.

Cam01315

Cam01316

 Jura ji na důkaz pro vás hned otestoval aneb první "jízda" na bidle.

Cam01324  

A jako strýčka jsme si obkreslili tvar podlahy ve sprchovém koutě a vystřihli z kartonu. Samá zatáčka, samý kout. Kdo to bude dělat a patlat se s tím? Záhada.

3.srpna 2016 – Že by se rýsoval první výlet s Andulou?

Dnešní cíl byl odpoledne vyjet s bydlíkem ve dvou na jeho první výlet a my na ryby. Takže nejdříve udělat pásky na upevnění baterie; takových 50kg rozdivočelé baterky poskakující po kabině by asi byla dobrá jízda na býkovi.

Cam01346

Dále zakrýt hydrauliku; což je velmi hezký puzzle dílek se spoustou zářezů, ale padne tam jak (pardon) prdel na díru. OK, vše hotovo, pobalit věci, peřiny, jídlo, nic nezapomenout a hurá na ryby.

Cam01331  

Zvolili jsme přehradu Hartu, 60km výlet pěknou krajinou podél Odry. Na místo jsme dorazili kolem šesté navečer a začal rybolov.

Cam01334  

Pořád se těm rybářům divím, že je to baví, protože do jedenácti jsme chytli akorát dvě plotice a zase je pustili.

Cam01337  

Kapřík ani candát nezavadil. Nastal okamžik zalehnutí, sice trochu z kopce, ale na postelích jsme vydrželi až do rána. Chvíli řezal Jura, chvíli asi i já, ale nikdo si nestěžoval, což je dobrý předpoklad pro cestování.

4.srpna 2016 – Konec rybolovu, a zase ta práce

Vstávali jsme po šesté, abychom nelitovali času, kdy nám utekly ryby. No, klidně jsme si mohli pospat. Včera večer aspoň ťukaly na háčky, dnes ani to. Po deváté jsme to sbalili a chtěli nasednout. Ouha, nešly nám otevřít boční dveře. Prekérka. Připomnělo mi to vtip, jak dva astronauti na povrchu Měsíce stojí před raketou, vyčítavě se na sebe dívají a jeden říká: „No co co. Já jsem tam ty klíčky nezabouchnul!“ Naštěstí jel kolem nějaký rybář na kole a ten nám Andulu zevnitř otevřel. V zámku dveří jsme zapomněli háček, který drží ovládání plošiny. To byla asi ta příčina. Chybami se člověk učí. Zpět jsme trochu testovali Andulku v terénu; úžasná krajina a příroda.

Cam01338

Cam01344

Odpoledne bylo fakt pracovní a řešili jsme přepážku do sprchového koutu. Opět jedno velké puzzle (171 cm na výšku a cca 50 cm na šířku); zadní strana má velice zubatý profil. Manipulace pro vozíčkáře jedna velká báseň.

Dsc_1077

 Končili jsme po osmé večer s dobrým pocitem, že jsme to dali a s přídavkem soklíku pod chladničku.

Cam01351  

Rozměrově se stále do auta vejdeme tak, jak jsme chtěli, tzn. aby se dalo projet vozíkem až do sprchového koutu a na záchod i při rozložené jedné posteli. Boj s centimetry je zatím v náš prospěch, jen to uhlídat.

5.srpna 2016 – Chladnička je na svém místě

Po dopolední poradě jsme se rozhodli dát chladničku ještě o něco výše, než jsme původně zamýšleli. Vyhneme se tím řezaní karoserie (vodorovného výztužného žebra kabiny). Krásně se do toho místa vejde, pozice větracích mřížek pro chladničku bude také optimální a ještě jeden přínos to má; můžeme otevřít dvířka chladničky i při rozložených postelích. Co kdyby nás přepadla mlsná ve spánku, že?

Cam01358  

Pozice mikrovlnky bude asi nad chladničkou (i když dala by se dát i pod – uvidíme v praxi). Ondra otevřel již nainstalovanou chladničku a zeptal se, kde že je to nachlazené pivo. To tam samozřejmě být nemůže, protože jsme s Jurou oba vinaři. Takže má smůlu.

6.srpna 2016 – Poslední úpravy před odjezdem do Prahy

Finišujeme s plynovou zásuvkou u hydrauliky, je tam opravdu málo místa, ale nakonec se vše daří poskládat do minimálního prostoru. Nyní dáváme hlavy dohromady, co vše naložit a nezapomenout, protože od příštího týdne bude Andulka u Karla Prokopa na zástavbu nádrží, rozvodu plynu, solárních panelů, otočných sedaček, markýzy. Tak snad je to vše.

Musím smeknout před Jurovou rodinou. Tolik péče o moji osobu a po dobu 14 dní jsem fakt nečekal. Byl to opravdu značný zásah do jejich soukromí a touto cestou jim moc a moc děkuji. Bohužel nás v budoucnu čeká ještě jedno kolečko se zástavbou zbytku nábytku, ale snad nebude tak dlouhé.

Ještě jedna starost přibyla a to, že od čtvrtka si Andulka vzala do hlavy, že se nechce zamknout. Protože se dá zamknout jen centrálem, tak si s tím nevíme rady jak to obejít, ručně to prostě nejde, protože na čtvery dveře jsou jen dva zámky. Cestou z Moravy to snad vymyslím. Nakonec jsem vymyslel to, že auto převezu k našim (stejně tam musím naložit solární panely), přespím v autě a z neděle na pondělí ho hodím na hlídané parkoviště. V pondělí ráno do servisu a pak ke Karlovi do České Lípy.

Stále sledujeme, kolik si Andula vezme pohonných hmot a stále nás překvapuje. Cestu do Prahy po dálnici zvládla za 7,8 l/100km při rychlosti 95km a to už začíná být naložená. Nechci ji honit, je v záběhu a nejsem závodník. A její dojezd se pohybuje okolo 1500km; to už je slušná štreka.

8.srpna 2016 – Servis kvůli centrálnímu zamykání a odjezd do České Lípy

V servisu nakonec závadu našli, jednalo se jen o spálenou pojistku, takže prkotina, na kterou jsme taky mohli přijít sami. Tak příště. Andula se zas zamyká, jak má.

U Karla jsme proběhli celé auto a já říkal, co vše bych rád, aby udělali. Po každém přání přibyla jedna modrá nálepka v autě na dotyčném místě. Při odchodu se dost modralo. Zástavba všech komponent by měla trvat něco kolem 14 dní a asi mě bude čekat jedna kontrolní cesta do České Lípy, aby vše zdárně a dle našich představ proběhlo. Synátor Vojta mě vyzvedl odpoledne a konečně jsem si doma mohl dát oraz. Po těch 14 dnech už jsem to potřeboval jak sůl.

22.srpna 2016 – Markýza

Čekal mě dnes opravdu výživný den a teprve večer jsem si mohl říct, že opravdu výživný byl! Už když jsem předával Andulu s vybavením Karlovi před 14 dny, tak bylo jasné, že markýza (Fiamma F45), kterou jsem koupil, není pro toto auto vhodná. Tato je určená k montáži na bok auta, jenže u Anduly je nad bočními dveřmi příliš málo místa a při použití adaptéru, který Fiamma nabízí, by se markýza příliš zvedla a nožky by nedosáhly na zem. Proto jsem před týdnem volal prodejci do Světa karavanů, zda by mi ji nevyměnil za vhodnější typ. Po pár telefonátech jsme se dohodli, objednali jiný typ (Fiamma F65) a dnes tedy mělo dojít k výměně. Což znamenalo nakopnout Fabku a dojet ke Karlovi pro starou do České Lípy. Tam mi ji ochotně naložili; tato se naštěstí ještě vešla celá do auta se zavřenými dveřmi. V Praze jsem auto předal synovi Vojtovi a ten si udělal výlet k Berounu na výměnu za novou. Proč s tím jel Vojta? Protože bych markýzu nedokázal sám naložit. Ta nová je větší; má na délku 340cm, a čouhala z auta ven. Cenový rozdíl doplatil, naložil a zpět do Prahy. Tady jsme se opět vystřídali a jel jsem cestu do České Lípy číslo dva. Dojel jsem kolem půl sedmé večer. A ouha. U Karla nikdo doma, jen velmi zuřivý vlčák na dvoře. Ani jsem z Fabky nevylezl a začal objíždět sousedy, u kterých bych novou markýzu složil. Po půlhodině vyjednávání se to povedlo a v půl deváté se konečně dostal domů. Fabka za dnešek najezdila 600km, Vojta mi poděkoval, že se hezky povozil a já mám ve Fabce zase suchou nádrž. Opravdu výživný den.